Srdečně vítám všechny aktivní sběratele, nadšence a případné zájemce o chladné zbraně u naší zbrusu nové rubriky, která se zaměřuje na různé typy, konstrukce, výrobu a sběr starožitných zbraní z celého světa.

Vše bude popsáno z pohledu aktivního sběratele a amatérského kováře v jedné osobě. U každého meče, dýky, bajonetu či palcátu naleznete stručný popis, způsob boje/použití, popis výroby, údržbu a pár historických zajímavostí. Také se nebudu ostýchat mluvit o cenách zbraní a vhodných míst ke koupi.

Vzhledem k tomu, že se jedná o první číslo, tak budu psát o zbrani vhodné pro úplné začátečníky.

Bajonet na samopal vz. 58

Tento bajonet byl navržen Jiřím Čermákem pro československý samopal vz. 58. Jak jejich označení napovídá, obě zbraně byly vyvinuty v roce 1958. S jejich používáním se však začalo až během roku 1960. Bajonet 58 byl na rozdíl od velkého množství jiných bajonetů (např. pušku Mosin nagant) navržen tak, aby ho bylo možné příjemně používat při boji z blízka (v ruce, místo nasazený na samopalu), proto byla rukojeť svým tvarem lépe přizpůsobena úchopu.

Popis zbraně a její výroby

Čepel je podlouhlá, úzká a robustní (175 mm délka; 20 mm šířka; 5 mm tloušťka). Celý bajonet je pak zhruba 280 mm dlouhý (záleží na modelu). Ostří má středový hrot a je z obou stran odlehčeno drážkou. Tento prvek zároveň dodává bajonetu pevnost. Čepele nebyly až na výjimky broušeny. Kovové tělo zbraně bylo původně vyráběno z výkovků (kusy kované oceli). Ty byly později zbroušeny do finální podoby a zakaleny. Později se přešlo k lití do forem. Tento proces je sice rychlejší, ale finální produkt je méně kvalitní. Nízká kvalita (málo uhlíku) použité oceli je typickým znakem velkého množství bajonetů. Důvody byly především ekonomické. Navíc u tohoto typu zbraní není vysoká kvalita použitých materiálů nutná (prostě to stačí). Bajonet je značen z obou stran čepele.

Částí bajonetu, jež prošla během let velkým množstvím změn, je rukojeť. Původní verze měla poloviční řap (plát kovu, na který ze stran nasedají střenky), neměla výstupek na záštitě, která brání sklouznutí ruky na čepel při bodání. Rukojeť byla původně vyrobena z bukového dřeva a nebyla připevněna nýty. Úplně první úpravou bylo přidání záštity a hned poté výměna dřevěné rukojeti za střenky zhotovené z bukové masy a spojené tmelem s příměsí formaldehydu. Dále byl přidán jeden nýt, jelikož pouhé lepení rukojeti nebylo dostačující. U většiny bajonetů později přibyl i druhý nýt, tím byla rukojeť zajišťována ve VOZ při opravách. Poslední změnou pak bylo prodloužení řapu na celou délku rukojeti prodloužení řapu na celou délku rukojeti + 5 mm. Toto opatření mělo zmenšit poškození, ke kterému docházelo při házení s bajonetem ze strany vojáků. Existují i zdobné věnovací varianty.

Původní pochva je vyrobena z tuhé hověziny sešité nití a zajištěné nýty. Jako většina pochev je určena k nošení na levém boku. Kvůli tomu, že se tlačítko pro uvolnění bajonetu nachází na levé straně, musí být zbraň v pochvě otočena opačně, jedno ze specifik bajonetů. Zvláštností vz. 58 je nahnutí pochvy. Svírá s páskem úhel cca 40 stupňů. Bajonet je v pochvě jištěn proti vypadnutí jednoduchou koženou přezkou.

Boj s bajonetem vz. 58

Jako většina bajonetů je i vz. 58 výhradně bodnou zbraní jak připevněný na samopal, tak při držení v ruce. Ztupené ostří pomáhá zbrani při bodných útocích, přestože to tak na první pohled nemusí vypadat. Části těla, na kterou s bajonetem útočíme, jsou především hrudník a v druhé řadě také břicho (jedná se o velké cíle a s bajonetem se špatně míří). Bodneme-li oponenta do hrudi s ostrou zbraní, zařízne se do žeber a může být problém s jejím vytažením. Bodneme-li však tupou zbraní, ostří se samo srovná, projde mezi žebry a bez potíží ho lze vyjmout. Některé z bajonetů (především z menších zdrojů) byly přesto broušeny.

Vhodný pro začátečníky

Bajonet vz. 58 je velmi dobrou první zbraní, a to rovnou z několika důvodů. Jedná se o domácí zbraň, takže ho seženete na mnoha místech a ve velkém množství. Také je levný. Kvůli velkému množství kusů lze bajonet i s pochvou koupit relativně levně. Bez pochvy jsem ho našel za dvě až čtyři sta korun. Exempláře s pochvou pak stály až sedm set (tyto ceny jsou na trhu starožitných zbraní velmi nízké). Velké množství kusů je zánovní. Po stažení z výzbroje vojáků byly bajonety uloženy (včetně dosud nerozdaných kusů). I ty, jenž byly používány nejsou výrazně opotřebované (nezažily válku). Díky této shodě okolností je velké množství bajonetů v perfektním stavu. Za dobrý stav se obyčejně draze platí.

Pokud byste měli nějaké otázky, nebojte se mě kontaktovat osobně. Jmenuji se Tomáš a chodím do 5.D. Jinak doufám, že se vám můj článek líbil.

Zdroje: http://www.uton.cz/ostatni-noze/ostatni-bodak-vz-58/ + vlastní znalosti

Autor: Tomáš Smrčka