Věřím, že u následujícího článku Vás napadne jistě mnoho věcí, a však bych chtěla zdůraznit, že následující článek sice odkazuje na reálné věci, ale je to pouze úvaha.

Věřím, že u následujícího článku Vás napadne jistě mnoho věcí, a však bych chtěla zdůraznit, že následující článek sice odkazuje na reálné věci, ale je to pouze úvaha. (– dovětěk redaktora)

Tento text pojednává o takzvaném genetickém skóre. Naleznete zde základní informace i praktická využití tohoto sociálního nástroje, který může vést ke zlepšení společnosti, od osobního štěstí jednotlivců až po zdravotní problémy celé populace.

O co se jedná?

Genetické skóre je číslo určující genetickou úroveň členů společnosti. Toto víceúrovňové až několikamístné číslo je vygenerováno na základě kvality genomu jednotlivce. Jeho výše závisí na vrozených předpokladech ohodnoceného. Zahrnuje jak kladné předpoklady (inteligence, zdraví, fyzická zdatnost), tak i záporné (dědičné vady, predispozice onemocněním, sklony k obezitě). Výši čísla mohou ovlivnit i některé „negenetické“ faktory. Například infekce virem HIV, která sice není vrozená, ale i tak výrazně ovlivní život jak blízkých, tak potenciálních potomků zasaženého.

Možná využití

Genetické skóre najde nejširší využití zejména ve světě zdravotnictví. Jeho největším potenciálem je, dle mého názoru, možnost vymýcení velkého množství vrozených vad (autismus, Downův syndrom, FOP atd.) a odstranění některých nádorových onemocnění.

Mezi další, méně důležitá, zdravotnická použití patří snížení počtu lidí trpících poruchami, kterými jsou různé oční vady nebo sklony k obezitě. Pomůže k efektivnějšímu stanovení diagnózy a následné léčby nemocných.

Druhým nejdůležitějším polem působnosti se stane pole sociálně politické. Na úrovni běžného života pomůže GS s výběrem vhodného partnera. Umožní jednotlivcům lépe zvolit vhodné předpoklady pro své děti a zabrání umocňování nechtěných vloh. Ano, uvědomuji si, že většina lidí nebude vybírat svou životní lásku podle čísla, ale zároveň věřím, že k němu alespoň do jisté míry přihlédne. Nikdo přece nechce mít potomky se zvýšenou pravděpodobností rakoviny.

Další možností je pomoc při výběru budoucí školy, potažmo kariéry. Děti bez studijních vloh se budou moci učit v jiných školách poupravené předměty. To jim umožní soustředit se na obor, který jim jde a zajistí jim úspěšnou kariéru bez existenčních potíží. Naopak neobvykle nadané děti naleznou uplatnění v oblastech jako jsou věda, právo nebo politika.

Jednou z úloh, kterou tento systém také zaujme, bude role jakéhosi policisty. Umožní předvídat kriminální chování navázané na „nebezpečné“ mentální choroby (například sociopatie). Takto nemocným občanům bude zabráněno v obsazení pozic, kde mohou napáchat škodu. Stejně jako s lidmi se sklony k obezitě, pomůže GS se včasnou diagnózou a lépe přizpůsobenou léčbou.

GS také jednou provždy smaže důvody rasismu a sexismu. Zmizí možnost považovat některé jedince za méněcenné. Číslo nejlépe ukáže, že jsou si všechna pohlaví a rasy rovny.

Systém v praxi

Na následujících řádcích se zaměřím na zavedení, rozšíření a dodržování systému GS.

Prvním problémem na cestě: „Jak zpřístupnit (místa i ceny) čtení genomu a generování GS (včetně nutné kvalifikace)?“

V dnešní době je již možné nechat si sekvenovat genom a z něj si „vyčíst“ své předpoklady. Samotná sekvenace trvá zhruba 30 hodin a celý proces je nákladný (ne zas tak moc, ale rozhodně ne pro všechny). Jako první tedy musí dojít ke snížení ceny a zvýšení dostupnosti.

Nutné kroky:

• Významně dotovat zdravotnictví (velké výdaje ze strany státu).
• Zvýšit množství zařízení, například zařídit jedno v každé nemocnici.
• Cenově zpřístupnit, nabízet hned po porodu zdarma, snížit cenu dotacemi, soukromá centra později vydělají na konzultacích a odhadech předpokladů u dětí.
• Kvalifikovat personál, zaučit velké množství lidí k samotné sekvenaci genomu, zaškolit personál menších klinik k práci se systémem zadávání údajů souvisejících s momentálním zdravotním stavem.
• Vytvořit univerzální systém, vytvořit počítačový program generující GS (musí být pro všechny univerzální, nesmí diskriminovat, také musí být střežen proti vnějším zásahům).
• Zabránit padělání GS v podobě náhodného čtení a porovnání se systémem ze strany lékařů a jiných úředníků, těžké postihy za zamlčování nebo úpravu lékařem.

Nyní máme zajištěný systém, který však nechce používat každý. Druhým problémem je tudíž legálně donutit lidi, aby se nechali sekvenovat. Je to podobné jako s testy IQ, jsou sice dostupné, ale ne každý je chce podstoupit.

Možná řešení:

• Popularizovat GS pomocí médií. Média jsou subjektivní a velmi často „financovaná“ individui, kterým nejde vždy jen o čistou pravdu. Z tohoto důvodu se mi nezdá problematické lehce zafinancovat média, aby o GS mluvila často a pokud možno hezky.
• Zavést v určitých profesích požadavky na GS (například na vědce se hodí jen jedinec s hodnocením 56+ v mentální rovině). Bez GS se o místo nemůžete ucházet.
• Zakořenit systém kompletně. Po několika letech výše zmíněných opatření zvýšit požadavky na GS. Více profesí ho vyžaduje, mělo by se předkládat v nemocnici a jiné. Požadavky se pozvolna budou zvyšovat do doby, dokud nebude mít většina populace GS zařízené. Jakmile množství oskenovaných dosáhne, řekněme 80 % populace, zavede se GS povinně a zbylých 20 % bude k sekvenování genomu bohužel dotlačeno. Samozřejmě se na to v tu dobu zřídí příspěvky.

Vytvořit GS velké většině společnosti je naprosto nutné pro plné fungování systému. Pokud k tomuto kroku nedojde, zůstane GS pouze záležitostí bohaté menšiny. V této formě bude plně fungovat pouze systém zdravotnické péče, což už vlastně máme dnes.

Dodržování souvisejících zákonů připadne jednomu z ministerstev, reálná mi připadají ministerstva vnitra nebo zdravotnictví.

Možná úskalí

Stejně jako byla radioaktivita zneužita k výrobě jaderných zbraní, tak i GS může být využito k neskutečným ohavnostem. Dostane­li se k moci totalitní režim, zakládající si na rasové nebo jiné čistotě, dozajista pozmění systém tak, aby hodnotil nechtěné občany hůř než ostatní. Jakmile získají čitelnou a pro všechny srozumitelnou záminku, zlikvidují kohokoliv, kdo jim bude stát v cestě.

I kdyby jednali, byť jen na základě genové čistoty (tj. populace bez hloupých, slabých a postižených) a systém samotný neměnili, stačí jen, aby vraždili lidi na základě nízkého genetického skóre, a druhý holokaust je na světě.

Dalším, méně závažným problémem, bude diskriminace lidí s nižším číslem (šikana ze strany jiných občanů). Toto lze dle mého řešit relativně snadno. GS bude soukromou záležitostí jedince, trochu jako množství peněz na účtu. Přístup k němu budou mít pouze vybraní úředníci (např. v případě nutnosti policie), lékaři a samotný „vlastník“ GS.

Závěr

Systém genetického skóre byl vytvořen, aby vnesl do společnosti řád a štěstí. Jeho účelem je vytvořit svět, ve kterém může prospívat skoro každý, bez ohledu na rasu, pohlaví nebo národnost. Pomůže lidem najít své místo v rámci společnosti, místo, kde pomohou světu a realizují své sny a radosti. Poskytne jim to na místo toho, aby promrhali život prací, jež je nenaplňuje.

Je to však systém, jenž vyžaduje hodně kontroly a opatrnosti. Bude­li někdy naplno zrealizován, padne na nás povinnost zabránit jeho zneužití.

Zdroje: https://en.m.wikipedia.org/wiki/Whole_genome_sequencing, https://www.popsci.com/scientists-can-now-sequence-whole-genome-in-26-hours

Autor: Tomáš Smrčka