aneb všechna práce kolem něj

Všichni víte, že bez trénování se k výbornému výsledku dojít nedá. To platí i o našem školním muzikálu Židle v kruhu. Od posledního muzikálu uběhl rok. Za tu dlouhou dobu se většina věcí zapomenula, sice ne všechno, ale zopakovat a natrénovat se musí vše od úplného začátku. Za muzikálem stojí spousta práce. Zavedu Vás tedy do života našich muzikálistů v posledním půl roce. Práce v muzikálu je rozdělena na 2 části: technické a umělecké ateliéry. Jednotlivé technické ateliéry už nejsou tolik rozsáhlé, většina z nich se spojila a zbyli ti, kteří mu opravdu chtějí věnovat svůj čas. Mezi fungující technické ateliéry (neboli ty, co nejsou vidět na pódiu) patří grafici, fotografové, producenti a technici. Největší zastoupení ve všech ateliérech má naše třída (7 lidí ze 4.A). Minulý rok v nich pracovalo kolem 60 lidí. Tento rok zastoupení žáků čítá pouze 15 lidí. Práce není jednoduchá, každý má jiné úkoly, které je zapotřebí splnit. V čase, kdy sboristé, herci a tanečníci trénují, ateliéry také pracují, často i mimo dobu zkoušení uměleckých ateliérů.

První sešlost všech lidí pracujících na muzikálu proběhla 20. listopadu a zakončilo ji muzikálové soustředění v Trpoměchách u Slaného. Každý den se cvičilo od rána do odpoledne ve škole a následovaly 3 dny tvrdého trénování na soustředění. Sboristé, herci i tanečníci měli na práci doladit chyby, které se objevily v minulých představeních, zapojit do muzikálu nově přidané členy a znovu od začátku vše nacvičit.

Technické ateliéry měly další spoustu práce, grafici museli vytvořit plakát, obal na cédéčko a program. Fotografové natočili reportáž (jde o reportáž v muzikálu), dokument o celém muzikálu a hlavně fotili. Producenti vytvářeli lístky, starali se o propagaci a také o to, aby vše fungovalo tak, jak má. Pokud si někdo z Vás řekne, že se muzikálisté flákají, protože mají všechno nacvičené z minulého roku, tak teď už víte, že to pravda není. Za celým muzikálem stojí opravdu velké množství tvrdé práce. Lidé, kteří si tu práci nikdy nezkusí, ji nezažijí. Není zde jediný člověk, bez kterého by se celé představení obešlo.

V uměleckých ateliérech pracovali tanečníci, sboristé a herci na výrazných změnách (oproti minulému roku). Minulý rok většina lidí, kteří se šli na muzikál podívat, od něj skoro nic neočekávala. Řekli si, že se jedná pouze o studentské představení a je nemožné, aby bylo na vysoké úrovni. Opak byl ale pravdou. Po první premiéře jsme získali mnoho výborných ohlasů, účinkovali jsme v hlavním televizním zpravodajství, bylo o nás napsáno mnoho článků v časopisech a novinách. Za tu dobu si lidé, kteří muzikál doteď neviděli, museli udělat svůj vlastní obrázek. Tentokrát vědí, co očekávat. My se ale snažíme o stejnou věc jako minulý rok. Snažíme se dostat nad jejich očekávání. Vše musí být perfektní a dokonalé. Vedení muzikálu provedlo pár změn, jak ve scénáři, tak v choreografiích i skladbách, tudíž se všichni museli většinu věcí přeučovat. Teď máme poslední týden na to, aby bylo vše pečlivě nacvičené a my předčili očekávání všech diváků.